A to, že bydlíme na super busy čtyřproudové jednosměrné ulici uprostřed typického San Franciského kopce, kde se budu muset poprvé v životě poprat s automatickou převodovkou mi vůbec nepřidávalo, ani to, že se mnou na první jízdu pojede Dave(HD).
Panikařila jsem tu hodinu předem, když mi Dave napsal ať jsem ve 4pm ready a chudák Sirien mě musela uklidňovat.
Nakonec jsme sedli do toho mého volva, Dave vysvětlil jakž takž co a jak s tou převodovkou, a já se rozjela. Dvakrát jsem si reflexivně dupla na brzdu levou nohou, jen tak aby mi došlo, že nééé opravdu spojku nevedeme a díky bohu si přitom nikdo nevybil zuby. Pak jsem vymyslela styl, sedni si na vlastní levou nohu a jelo se. Pak už to byl celkem jak se říká piece of cake, i když je doprava v SF šílená a zrovna začala tzv. rush hour...jak se tomu jen říká hezky česky?...hmm...no nic.
Jak už jsme psala, lidi blinkry skoro nepoužívají, což strašně znepříjemňuje posuzování kdo to do vás zrovna chystá napálit, ale dá se. Další věc je že v USA mají neuvěřitelné množství stopek, hlavně tedy křižovatek, kde je na všech čtyřech stranách stopka. Pak má přednost ten kdo tam byl dřív...haha...jako by to všichni dodržovali :D
Tak jsem tak dvě hodiny jezdila po Friscu a Dave si hezky zašel do banky, pak do vinotéky pro objednané víno, pak jsme jeli ke školám obou holek a když už jsme v tom vzali jsme to i přes benzínku a carwash.
Ale ty kopce, hej sou tu tak brutální kopce a když už se vyšplháte nahoru, tak je tam stopka. Lidi mě by trefil šlak a říkám mít tady manuál tak se jdu oběsit!
Tohle jsem si dneska zažila:
Nakonec jsem byla pochválena, že prý "well done Lucie" a nebudu mít problém udělat jízdy až budu dělat Californský řidičák! Ale i tak....moje nervy :( !!!
