Tak a je to tady. Po neuvěřitelných nervech a různému přerušování studia jsem konečně dosáhla toho titulu! Ale řeknu Vám byl to boj!!!
13. 2. jsem se ráno společně s Martinou sešla ve Falku, aby jsme ještě naposledy projely moudrou knihu paleografické čítanky a pak se vydaly směrem Katedra PVH FF MU, abychom se vydaly napospas nemilosrdnému paleografovi alias Dádovi (bacha na to, náš Dáda nesouhlasí s Bystřických, že zdíkovy listiny jsou pouze akta na nejvyšší úrovni, ale jasně prohlašuje, že jde o první listiny u nás!! - profesní degenerace...pardon :)). Tak tedy musím říct, že jsem celou noc nespala, a když už jsem oka zamhouřila, rozváděla jsem ve snech latinské zkratky. No a ráno se snažila nezvracet...úspěšně!
Tak tedy došly jsme my dvě nebohé, aby jsme se zúčastnily písemné části státnic a to obávané paleografické písemky.
K překvapení všech nám Dáda nachystal dokonce všechny tři texty latinské. Chvilka napětí...paniky...a pak hurá na transkripci. Gotická kurzíva pokulhávala, ale karolinská minuskula to zachraňovala a třetí text? No ještě, že jsem na Marťu noc před tím řvala, že je to jasné humanistické písmo, jinak by jsme ho nepoznaly ;)
Po hodině nervózního čekání, jsme se vydaly pro výsledky. Kupodivu, jsme to napsaly nejlépe z PVH (ale i tak za D). To byl balvan, co spadl ze srce.... učitě to slyšeli až v Mexiku.
No a se splněnou písemnou státnicí nás pustily i k ústní. Tak tedy jsme 15.2. naklusaly ráno opět na katedru a zjistily, že nás nakonec státnicuje pouze 5. Čekalo nás 5 předlouhých hodin. Bylo mi blbě od žaludku, ale už jsem neměla potřebu zvracet, jen sem se klepala jak narkoman při absťáku.
Šla jsem na řadu třetí a už při pohledu na Maráze ( heraldik, sfragistik a genealog a vedoucí mé diplomky) jsem měla stáhlé půlky.
Začalo se obhajobou diplomové práce, které se tak trochu zvrhla v "a Lucie uvažovala jste, že by jsme potřebovali také česko-anglický heraldický slovník a, že by jste se do něj pustila" a nebo "místo pojmu anglická terminologie, který požíváte by se spíše hodil termín britská teminologie, protože hluboce čerpá z francouzské typologie.....Lucie také čerpala ne jen z anglických pramenů, ale také německých a francouzských......jak to myslíte, že některé francouzské pojmy se zkomolily do anglického používání, nešlo spíše o vývoj jazykový?" No prostě je jasné, co si máte představit ;)
Po té, co jsem zřejmě úspěšně zuby nehty ubránila své dítě, dílo....my precious....nastal čas zkoušení.
"Dáda prý na ty, co napíší dobře písemnou je hodný a dává jim lehké věci"...Otázkou zůstává, jestli si tou lehkou věcí nevykopete vlastní hrob ;). Přede mne položil kapitálu a já uf to znám, má obdélníkový duktus, to bude rustická kapitála si říkám hezky v hlavičce. A Dáda prý kam bych jí zařadila časově a já s odvahou sobě vlastní odpověděla, že počátek našeho letopočtu, vždyt každý ví, že rustická kapitála byla 1.-9.stol. n.l. Ovšem co máte dělat, když vám Dáda řekne, že ne? V ten moment mne zachvátila panika. Nakonec, ze mne vydoloval tu archaickou latinku ovšem typ už ne a to jsem ještě stihla prohlásit, že jde o rukopis (Lucie, Lucie ty seš tak blbá až to bolí ....) dobře, to bylo způsobeno spíš stresem, než neznalostí. Samozřejmě, jde o tesaný nápis, to by poznalo i malé dítě!
Pak byla na řadě docentka, a že ona mi musela fláknout ty rukopisné knihovny v Olomouci. Já se jak koza učila hezky Beschreibung der mittelalterlichen handschriften der wissenschaftlichen Staatbibliothek von Olmutz a ona no ale pak je ještě jiné (nějaký dvojslovný německý něco) áááááá proč já :D
Otázkou z kodikologie se mi staly listiny hradiska u Olomouce. Naštěstí ze mě nějak vylákala to, že první a druhá listina Vratislava jsou o jednom a tom samém hradisku, což jsem teda nikdá netušila.
Tak a už mě čekal jen Maráz. Napřed blazon, uf dal lehoučký a dokonce jsem to zvládla i česky. Poté poznat pečeť. Taky jasná volba, babenberské břevno ve štíte nemá nikdo jiný než Přemda Otíkův II., ale pak přišla otázka, co mohu říct k vývoji jeho pečetního obrazu. Uf, naštěstí jsem noc před tím o tom něco četla, tak jsem v rámci velké improvizace a záblesků vzpomínek udělala dojem i na sebe :D. Otázka z genealogie byla lehoučká jak peříčko: "Co to je rozrod?" a pak hurá ke heraldické otázce. V té chvíli už sem si připadala jak při soutěži Chcete být milionářem? první záchytný bud. Buď mám titul a nebo ...však to znáte :D
Tak prý popište současné české znaky a kdo je autorem. Tož blazon jsem podala odborný a bezchybný a tak nějak se v duchu modlila, že snad zapomena na tu podotázku, ale to by v tom nebyl Kája, aby zapomněl. Takže po nápovědě, že autor zdrhl za války a jako letec do Anglie (když jí máte tak ráda), pracoval v knihovně nějakou dobu a iniciály JL jsem zdárně neodpověděla, ale už to vím a pamatujte si dětičky, byl to JIŘÍ LOUDA!!!!
A pak už jen hurá ven z té pekelné jámy a čekat další skoro 3 hodiny na výsledky.
Co vám budu povídat, snad se i trošku pochlubím. Nakonec jsem to z nás všech udělala nejlépe a to za B, byla jsem z toho tak v šoku, že si ani nepamatuju jak nám potřásali rukou. Jen vím, že mi Dáda gratuloval k výborné diplomové práci a Maráz si ji rovnou zabavil do vlastní sbírky ;)
A ponaučení??? Jsem to ale
Blbe
c. :D:D:D
