Got my visa, I can fly away

Ve středu odpoledne, hned po práci, jsem se hnala ke Grantu abych stihla svůj žlutý spoj do Prahy. Naštěstí jsem stihla, ikdyž jako obvykle jsem dorazila za minutu dvanáct, v tomto případě tedy spíš za minutu 17.30 a hurý směr pramáti našich luhů a hájů.

Přespala jsem u tety a ráno 19.4. 2012 jsem nervózně naklusala na na Malou Stranu, kde se nachází ambasáda USA. Po vytažení všech sluchátek, elektroniky a USBček jsem prošla rámem kupodivu bez zapípání - to musím zapsat bílou křídou do komína, protože tohle je asi poprvé!!!!

Bohužel jsem si nemohla prohlédnou onoho krásného mariňáka, o kterém všechny slečny básní, poněvadž se musel věnovat nějakým diplomatům, ale třeba někdy jindy ;). 

Poté už jsem se registrovala u okénka č.2, kde jsem odevzdala všechny propriety, které jsem sebou měla mít:

1) cestovní pas  

2) jednu fotografii, kterou nakonec nechtěli, protože jim stačila ta, kterou jsem nahrála do DS-160

3) ústřižek poštovní složenky o zaplacení poplatku za kurýrní službu Express Parcel System (EPS).

4) předtištěný formulář DS-2019 (Certificate of eligibility for exchange visitor (J-1) status) 

5) formulář s označením I-797C 

6)  DS-160 a čárový kód (barcode)

7) appointment confirmation page -  tu po mě nakonec taky vůbec nikdo nechtěl       

8) bílou obálku velikosti  A5 s nadepsanou Vaší adresou pro kurýrní službu 

Vyplázla jsem $160 a hurá do další čekárničky, kde jsem očekávala svůj pohovor. Nakonec jsem byla asi po 20 minutách zavolána k okénku číslo 3, kdy byla velmi sympatická mladá paní/slečna. Vzala mi otisky prstů a zeptala se mě jestli jsou už v USA byla (ano na 10 dní), jestli už jsem mluvila s mojí hostitelskou rodinou telefonem, nebo po skypu, jestli jsem se už někdy starala o děti (jj my dear England), co mám v plánu dělat, jakmile se z USA vrátím a kde budu bydlet v USA. Ze slečen, a mladých pánů, kteří byly přede mnou jsem byla hotová nejrychleji, slečna se na mne usmála, řekla, že nevidí jakýkoli problém, proč bych vízum dostat neměla, příjde mi do 4 až 5 pracovních dnů a popřálami ať si užiju San Francisco, že je prý nádherné. A potom mi ještě přidala brožuru abych si dala na pozor na kupčení s bílým masem, kde je i číslo, kam se můžeme ve dne v noci v USA obrátit, kdyby nás naše rodinka například chtěla prodávat :D

Vyšla jsem z tama naprosto zářící a na mou sms mamce, že vízum je v kapse přišla odpověď: "doprčič, já jsem doufala, že zůstaneš doma" :D:D:D

Poté jsme to vzala do Neoluxoru, kde jsem Rose koupila The Czech Fairytales od Němcové a Erbena.

Rose totiž miluje pohádky a pověsti. Chtěla jsem jí původně pořídit Staré pověsti české od Jiráska, ale anglická verze je sehnatelná pouze na amazon.com za cca $150, což ani omylem. Tohle mi přišlo jako dostatečná náhrada, Jsou tam pohádky jako Čert a Káča nebo Princezna se zlatou hvězdou na čele.

Pro Grace ještě nic nemám, ale ráda píše, tak jsem uvažovala, že ybch jí pořídila nějaký tlustý sešit v tvrdých deskách, vyrobila kožený obal a odekorovala, vyryla její jméno a vytvořila tak její unikátní deník, kam si může psát své příběhy. Momentálně jsem svůj nápad napsala Anne, co si o tom myslí. 

No a vzhledem k tomu, že celá moje rodinka miluje čtení, tak jsem pořídila knížku i pro Anne s Davem. Váhala jsem mezi Saturninem, Bylo nás pět a Dobrým vojákem Švejkem. Nakonec jsem se rozhodla pro Good soldier Švejk, protože Saturnina jsem nikdy nějak extra nemusela a We were handfull (Bylo nás pět) má své kouzlo v prvorepublikové řeči, takže si myslím, že by to v angličtině ztratilo své kouzlo a "Na Bělehrad!!!" zní dobře jak v češtině tak v angličtině :D

Chvíli jsem uvažovala, že jim pořídím The Czechs in a nutshell, ale jak jsem to pročítala nelíbily se mi některé názory a věci, které byly zmíněny, takže jsem šáhla radši po klasice ;)

Až jsem se konečně dostala večer domů k netu, čekal na mě mail od Anne, jak jsem dopadla, že na mě myslela a že se nemůže dočkat až tam budu ;)

Skype all the way to San Francisco

Na dnešek jsem byla s Anne domluvená na náš první skype video hovor. Stanovený čas hrdě hlásal 10am San Franciského času a tak jsem si teda krásně dopočítala mých oblíbených +8 hodin. Tudíž bylo jasné, že dnes v 18.00 musím být online a ready. Nervozita byla značná. Cítila jsem se jako bych měla před matchem a ne jako, když si mám volat už s mojí americkou rodinkou.
Už 15 minut předem jsem nervozně stepovala u laptopu a mezi tím četla nové příspěvky na blozích a blogíscích mých fellow czech aupair...
Šestá hodina odbyla, lampa ještě svítila...a nic se nedělo, ani v 18.10, ani 18.14 a dokonce ani 18.23! Načež jsem začala pochybovat o své rodince, o svých schopnostech matematiky, o schopnostech internetu...ale zvítězila má nedůvěry v mou matematiku a já honem vygooglila, že mi změna času na letní udělala díru do vědomostí a tentokráte musím připočítávat +9! Uf, to jsem si ale oddechla a následovalo další čekání...
v 7pm českého času tedy 10am Californského mi psala Anne, že se snaží nainstalovat skype a že  mám chvilku vydržet, že cituju: "I am not too good with computers".
O dvacet minut později už jsme si volaly, ale s tím, že Anne nejde nějak kamera. Dohodli jsme se tedy, že si stím pohraje a zavolá mi jakmile to zprovozní. Tož osmá hodina odbyla a Anne píše, že už to má, že bylo potřeba updatovat software na jejich macku a, že se strašně moc omlouvá, ale že všichni jsou hladoví a grumpy a že jestli mi to nevadí, že je napřed nakrmí snídaní než se pustíme do toho našeho slavného skypování.
Ano, ano!!!! v 8.30pm mého času, jsme konečně zahájili skype video hovor :D
Občas, když jen přežívám ze dne na den v práci se objeví maličké pochybnosti, jestli jsem udělala dobře, že jsem vzala první rodinku a podobně. No, musím říct, že pokaždé stačí email od Anne aby chmury rozehnal, ale při zvuku jejího hlasu prostě vím, že to byla ta správná volba...weird, isn't it?
Povídali jsme si s Anne asi 20 minut samy, bavily se o knížkách a podobně a potom jsem poznala svoji první potvůrku.... jmenuje se Grace a pomaličku jí táhne na 12 let a nedávno přesvědčila mamku, aby ji nechala přečíst si knihu Hunger games. Bavily jsme se o knížkách a taky o tom, že právě jako rodinka si dávají maraton Star Wars (nééé maraton, jako my cvoci najednou, ale postupně ;))...hell, yeh!!!! tam se mi bude líbit...Harry Potter, Star Wars, knížky....juj!!!!
Grace mi popsala můj pokojík. Prý je v basement ale cituji "don't be scared it's not like real basement"....má prosklené dveře do zahrady, přes den je světlý plný světla a v noci je tma prý tma :D. Anne hned prohlásila, že mi tam chce dokoupit nějaké věci a nový koberec a že když to nestihne, tak prý to uděláme spolu.
Poté jsem se seznámila s potvůrkou number 2. Jmenuje se Rose, 9 let...miluje Harryho Pottera, čtení a momentálně čte řecké mýty a pověsti a strašně se jí to líbí. Na Halloween byla za Afroditu ;) Všeobecně má ráda pohádky, hlavně ty od bratří Grimmů.
Anne mi taky oznámila, že se rozhodli koupit si další auto, takže nakonec budu mít opravdu své vlastní. Prý 10 let staré (jako kdyby to bylo nějaké stáří!!!)  stříbrné volvo s automatickou převodovkou (nemuho si odpustit...stupid silver volvo driver :D.
Jinak podařilo se mi najít náš baráček na google earth a dámy a pánové, budu bydlet v pro San Francisco typickém viktoriánském domečku.
Seznámila jsem se is Davem (HD), který byl stále ještě v pyžamu. Už i na fotkách mi přišel oproti Anne, která je typická američanka samý úsměv, hodně vážný. Můj názor se nezměnil.  Ovšem možná to bylo taky tím, že není ranní/ani polední asi :D ptáče. Krásně mi u skypu zíval :D
Anne mi prý pošle odkaz na elektronickou knihu na přípravu pro testy na California driver license test...abych prý mohla testy zkusit hned první týden po příjezdu, když budu mít čas, protože holky budou v čudu. Rose letí do Montany za babičkou a Grace bude na táboře.
Rozloučili jsme se s tím, že si zase zavoláme. A já z toho mám opět výborný pocit :)

69 days and counting

Nedávno jsem narazila na text songu Waiting od Green Day a momentálně se na mě úžasně hodí. Posuďte sami... 

I've been waiting a long time
For this moment to come
I'm destined for anything at all

Downtown lights will be shining
On me, like a new diamond
Ring out, under the midnight hour
Well no one can touch me now
And I can't turn my back
It's too late, ready or not at all

Well I'm so much closer than
I have ever known...Wake up!

Dawning of a new era
Calling, don't let it catch ya
Falling, ready or not at all
So close, enough to taste it
I can almost embrace this

Feeling, on the top of my tongue

You better thank your lucky stars

Dumbstruck, colour me stupid
Good luck, you're gonna need it
Where I'm going, if i get there at all

Wake up!
You better thank your lucky stars!

Všechno se stalo tak rychle a teď už jen čekám na odlet, užívám si společnost svých úžasných kamarádů a k tomu vyřizuju všechny ty maličkosti jako pořízení si nového kufru, vyplnění spousty papírů, psaní seznamů na co nesmím zapomenout a občas i obávání se jestli to bylo správné rozhodnutí...a potom příjde email od Anne a já vím, že bylo ;)

"...I really liked your application and your video.  Call it karma or whatever, I really liked you on first sight.  It seemed a little early to pick a new au pair so I just looked at the options and then logged off.  But I kept thinking about you for days.  So I logged back on, called Au Pair Care and asked some questions and then pulled you for an interview.  I’ve really excited about you coming.  I felt a real affinity when we talked... "